9. 11. 2024 Na začátku listopadu Centrum sociální pomoci města Litomyšl pořádalo již druhou konferenci o paliativní péči. Ta první, pořádaná v loňském roce byla věnována spíše místním a jejím cílem bylo představit to, jak paliativní péče probíhá právě v CSP Litomyšl. Letošní konference měla ambice mnohem větší, a to co se týče rozsahu, počtu účastníků i odbornosti přednášejících. Záměrem bylo rozšířit povědomí o péči v závěru života, pokusit se sejmout z tohoto tématu vrstvy předsudků a mýtů (třeba ten, že v paliativní péči už se „nedá nic dělat“ a jde o to tlumit bolest) a propojit odborníky v této oblasti s těmi, kteří by se paliativou v rámci svých profesí a organizací chtěli zabývat a hledají cesty.
Neskromně říkám, že tento záměr byl beze zbytku naplněn. Na konferenci jsme přivítali 140 posluchačů převážně z Pardubického a Královehradeckého kraje, ale nejen z nich. Profesně v hledišti zasedlo široké spektrum zdravotníků, pečovatelů, lékařů, ředitelů sociálních služeb, úředníků měst a krajů majících sociální problematiku v gesci.
Na pódiu nám bylo ctí představit přední odborníky v oboru. V dopoledním bloku mimo jiné promluvila Bc. Viera Ivanovová, specialistka na zavádění paliativní péče v zařízeních, mentorka a lektorka vzdělávacích aktivit v oblasti paliativy a komunikace. Předala publiku cenné zkušenosti s tím, jak lze o paliativní péči přemýšlet, jaká úskalí provází její implementace, jak pracovat s týmem v zařízeních.
Blok po přestávce na kávu otevřela Mgr. Věra Vodičková, koordinátorka paliativní péče domova Sue Ryder v Praze. Domov Sue Ryder je „vlajkovou lodí“ v poskytování paliativní péče v domovech pro seniory, mají zde mnohaleté zkušenosti a praxi. Paní magistra sdílela mnoho zajímavých informací, praktických tipů i toho, jak v praxi řešit otázky, které v souvislosti s poskytováním paliativní péče vyvstávají. Po ní jsme na pódiu přivítali paliatričku Domacího hospice sv. Michaela v Poličce, která hovořila o práci paliativního týmu v terénu, v domácnostech.
Odpolední blok byl věnován péči o pečující, sebepéči, emocím, duševní hygieně. Bc. Dagmar Martinková toto tolikrát probírané téma pojala netradičně, prakticky a s humorem. I přesto bylo z jejího vystoupení naprosto zřejmé, že toto téma je zásadní a rezonuje pečujícími. Aby mohli dobře pečovat, musí se nejprve postarat sami o sebe, mít „z čeho brát“.
Poslední část konference patřila lékařům – paliatrům. MUDr. Evě Kynické a MUDr. Ondřeji Kopeckému, kterého odborná i laická veřejnost zná z dokumentu Jednotka intenzivního života. Ve svém příspěvku nás provedli tématem paliativní péče v nemocnicích, která je specifická, nicméně její metody se dají s úspěchem implementovat i do pobytových sociálních služeb.
Jsme vděční, že se konference povedla, že od účastníků máme dobré ohlasy. A všichni víme, že úspěch nepřichází (většinou) sám od sebe. Musí se odpracovat. Konference je tak výsledkem dvouleté práce zaměstnanců CSP Litomyšl v projektu paliativní péče nadace Abakus a organizace Sue Ryder, která akci významně finančně podpořila. Je výsledkem učení se, přivádění poznatků do praxe, spolupráce s renomovanými odborníky, motivace a vůlí překonávat překážky každého jednoho zaměstnance. Jsem si vědoma jejich nasazení a energie a tímto jim všem velmi děkuji. A. Fiedlerová, ředitelka CSP Litomyšl
